Slad je pro pivo extrémně důležitá surovina, vždyť právě on formuje výsledný charakter a chuť piva. Pro klasické české pivo plzeňského typu potřebujeme slad vyrobený tradičně, stejně jako vyrábíme pivo. Tedy na humnech. To ale velkosladovny neumí, proto tuto surovinu nakupujeme od několika malých, nezávislých sladoven v Čechách a na Moravě, které to umí výborně.

V současné době to jsou sladovny v Kounicích, Rajhradě, Záhlinicích, Náměšti na Hané, Prostějově, Kolíně, Benešově a Jablonci (není humnový). Speciální slady, které malé sladovny neumí vyrobit, nám dodává společnost Suflet.

V pivovaru máme celkem pět vrtů, ze kterých čerpáme vodu na výrobu piva.

Vrty jsou hluboké mezi šedesáti a osmdesáti metry.

Na výrobu jednoho hektolitru piva spotřebujeme zhruba pět až sedm hektolitrů vody.

Část samozřejmě použijeme do piva a část tvoří voda odpadní, kterou čistíme v čističce odpadních vod a dále ji využíváme. Třeba k získávání bioplynu nebo elektřiny.

V Reinheitsgebotu ho nenajdete. V českém pivovarnictví minulého století ale ano. Pozor, samozřejmě ho nenajdete ani v pivu, protože to kvasinky rozštěpí na alkohol. Surogace cukrem měla prapůvodní účel ušetřit na sladu.

Nyní to už neplatí a pokud se suroguje cukrem, je výroba piva naopak dražší.

Do svijanského piva přidáváme cukr proto, že chceme, aby bylo stále stejné jako v minulém století. Pokud vás téma víc zajímá, detaily se dozvíte v článku svijanského sládka Petra Menšíka.

Než vám řekneme, jaké máme pivovarské kvasnice a jak se o ně staráme, možná by nebylo od věci si vysvětlit, jaký a jestli vůbec je rozdíl mezi kvasnicemi a kvasinkami.

V podstatě žádný. O kvasnicích mluvíme, když se jedná o hmotu (“přivez mi kilo pivovarských kvasnic”) a kvasniky jsou organizmy pomáhající přeměňovat cukry na alkohol.

Co se týče svijanských kvasnic (nebo kvasinek chcete-li), nesou označení S27 a skladujeme je v zamrazeném stavu ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském, odkud si je jednou za čas, když je potřeba kulturu v pivovaru oživit či obnovit, vezmeme.